Společenství a jeho rozšiřování
Zdravím Vás vespolek,
už delší dobu řešíme ve našem společenství otázku rozšiřování členů. Probírali jsme to opravdu z několika stran (i když jich je jen omezené množství :)). Výsledkem je mírná rezignace a konstatování, že naděje je v našich dětech.
Před časem mi moje známá poslala myšlenku, která mě oslovila. Posílám Vám ji, možná osloví i Vás.
Podle mě je použitelná i pro jiná společenství.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Autor: Rastislav Dvorový Dne: 12.9.2017
"A každý ze zástupu se snažil dotknout se ho, neboť z něho vycházela síla a uzdravovala všechny" (Lk 6,12-19).
To je to, co se dělo s Učitelem, když se setkával s davem. Jeho uzdravující silou je schopnost komunikovat, zprostředkovávat život: život nezničitelné kvality, který je schopen odolávat a dokonce zvítězit nad smrtí. Ale to je i to, co by se mělo dnes stát tomu, kdo se setká s Ježíšovými učedníky, s těmi, kteří věří jeho poselství a důvěřují jeho slovu do té míry, že je přijímají, zvnitřňují a dělají ze svého vlastního základní životní rozhodnutí. To je to, co očekáváme, když vstupujeme do křesťanského společenství: že se tam setkáme s lidmi, kteří umějí zprostředkovat život, život solidarity, sdílení dober, vzájemného odpuštění. Učitel ve svém lidství "uzdravoval všechny", bez obav, zda to byli svatí, nebo hříšníci, neboť u stolu života je místo pro každého. Často dnes žádáme lidi, aby byli v souladu s různými předpisy a normami, i když jde o přistupování ke svátostem. Ale Ježíš nás učí, že "být v souladu, v pořádku, v dobrém stavu" znamená přijmout jeho poselství a podle něho utvářet svůj život, tedy uskutečnit změnu, a to není podmínkou, abychom k Němu mohli přistoupit, nýbrž důsledkem setkání s Ním. Často vyžadujeme nejprve obrácení. Podle nás má předcházet otevření dveří, ale obrácení je výsledkem setkání s Ježíšem, které se uskutečňuje ve společenství mužů a žen "shromážděných v jeho jménu", kteří vytvářejí prostor, v němž "On je mezi nimi, v jejich středu". Dokud naše křesťanská společenství nedokážou vytvořit tento prostor, vždy zůstanou uzavřenými malými zahrádkami, vhodnými pro malé mentality žijící ve strachu ze ztráty toho málo, co ještě zbylo.